Pravidelná setkání společenství v naší farnosti:

• Náboženství pro dospělé - vždy první čtvrtek v měsíci po mši svaté
• Modlitební setkání - úterý po mši svaté
• Modlitby matek - středa po mši
• Ministranti - první sobota v měsíci.
• Sbor (příprava na vánoce) - ženy ve středu po mši sv., muži v pátek po mši sv.
• Schola - v neděli před mši sv. (příležitostně)

 Naléhavý úmysl papeže Františka na leden 2022

Úmysl papeže - za skutečné lidské bratrství
Modleme se za všechny, kdo jsou diskriminovaní a pronásledovaní kvůli náboženství; ať ve společnosti, v níž žijí, jsou uznána jejich práva a důstojnost, pramenící ze skutečného lidského bratrství.

Národní úmysl - za lidi sevřené strachem
Modleme se za všechny, kteří se obávají nového roku, aby zakusili pokoj od Pána.

V kostele v Bílovci - pokud jsou dvě osoby podávající sv. přijímání: kněz, jáhen, akolyté - jedna osoba podává na ruku a druha do úst. Zpravidla p. jáhen podává na ruku! Pokud podává pouze jedna osoba, prosíme, aby ti, kdo chtějí přijmout do úst šli v průvodu jako poslední.

V zákristii můžete také nahlásit komu se má podávat bezlepkové hostie.

Jak přijímat na ruku:

Svatý Cyril Jeruzalémský, biskup a učitel církve 4. století říká: „Přistupuj k přijímání, když si učinil levou rukou trůn pravé, tak, že bude moci přijmout Krále.“ Jinde se píše, že se dlaně mohou položit přes sebe ve tvaru kříže a z té horní vytvořit obětní misku, do které je Kristovo tělo položeno. Tou spodní rukou pak Kristovo Tělo uchopím a vložím do úst. Lidé, kteří pro přijetí Krista nemají obě ruce volné (například proto, že se potřebují opírat o hůlku), nemohou na ruku přijímat.

Roušku je potřeba si sundat ještě před tím, než mi kněz Kristovo Tělo na ruku podá. Eucharistii nikam v dlani neodnáším, ale přijmu ji bezprostředně po té, co mi ji kněz podá. Tak jako kněz pečivě dbá, aby v misce nezůstaly drobečky proměněného Těla, je třeba, aby i věřící po přijímání zkontrolovali své dlaně, jestli tam nezůstal malý úlomek. Pokud ano, pak je třeba ho nabrat konečkem prstu a také přijmout. I na ruku je možné přijímat s hlubokou úctou a zbožností jako to dělali křesťané v prvních generacích, kteří rozhodně nebyli méně zbožní.