Děkanát Bílovec

Děkanský úřad v Bílovci byl zřízen v roce 1670. Úřad byl vytvořen z rozsáhlého děkanátu opavského. Později k němu patřily děkanské úřady v Odrách, Jakartovicích u Opavy a v Hradci nad Moravicí. Rozsah děkanátu v Bílovci v 17.století popisují dochované úřední knihy pro olomouckou konzistoř.

V roce 1815 bílovecký děkanský úřad spravoval fary: Bílovec, Kletné, Klimkovice, Plesná, Poruba, Slatina, Studénka, Velká Polom a kurácie v Bílově, Butovicích, Hladkých Životicích, Jistebníku, Lubojatech, Pustějově, Velkých Albrechticích.

Děkanský úřad spravoval příslušné nadace a jmění, vybíral církevní poplatky, ovládal a řídil školství (do 18.stol).

V polovině 19. století bílovický děkanát spravoval farnosti na panstvích Přerovska, Opavska, Těšínska a na panstvích Bravantice, Klimkovice, Dobroslavice, Třebovice, Slatina, Lukavec a Buškovice, panství Bílovec, Pustějov, Fulnek a Kunín.

V roce 1836 měl bílovický děkanát 19 321 katolíků, 8 nekatolíků a 61 židů. Poměrně široké údaje o rozsahu děkanátu jsou z roku 1846. Do roku 1866 děkanát patřil pod arcikněžství v Příboře a do roku 1939 pod arcikněžství v Opavě, od roku 1960 připadl pod arcikněžství v Ostravě.

Při správních změnách v roce 1960 zanikl děkanský úřad v Odrách a některé farnosti přešly pod děkanát v Bílovci. Odpojily se farnosti Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Svinov a Třebovice (pod Ostravu) a Velká Polom (pod Opavu).

Dnes pod správu děkanátu Bílovec spadají farnosti: Bílov, Bílovec, Bravantice, Dobešov, Fulnek, Hladké Životíce, Jistebník, Klimkovice, Kujavy, Lubojaty, Mankovice, Odry, Olbramice, Pohoř, Pustějov, Slatina, Spálov, Studénka, Studénka-Butovice, Suchdol nad Odrou, Velké Albrechtice, Véska u Oder, Veselí, Vlkovice, Vražné a Těškovice.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatině a sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce patřily k nejstarším církevním stavbám na Bílovecku (z 13. a 14. století).

Kostel sv. Mikuláše v Bílovci byl mnohokrát přestavěn. Jeho nejstarší stavební fáze sahá až do vzniku města Bílovec v 14. století